Úvěrové registry

Úvěrové registry jsou databáze, ve kterých se shromažďují informace o úvěrech klientů. Pokud jste někdy měli nějaký úvěr, hypotéku, kreditní kartu či kontokorent, tak jste s největší pravděpodobností v některém z bankovních nebo i nebankovních registrů. 

Jak a proč vznikly úvěrové registry?

Úvěrové registry vznikly jako nástroj pro řízení úvěrových rizik a jsou ochranou pro banky a další instituce před klienty, kteří mají potíže se splácením svých závazků. Úvěrové registry fungují po celém světě a to díky bankám a dalším nebankovním společnostem, které se rozhodli sdílet data o klientech a jejich platební morálce. Registry dlužníků jsou tedy jednak oporou pro instituce poskytující úvěry, půjčky a další služby, ale také ochranou pro samotné klienty, kteří mají problémy se splácením svých závazků. Díky registrům je možné udržovat finanční stabilitu společnosti a předcházet tak velké zadluženosti.

Jaké máme úvěrové registry v ČR a kdo je spravuje?

V České republice existují 3 základní úvěrové registry neboli registry dlužníků. Můžeme je rozdělit na bankovní a nebankovní. Informace v registrech jsou v zásadě pozitivní a negativní. Pozitivní záznamy jsou například v případě již splacené půjčky či úvěru. Takový záznam může být klientovi prospěšný a banka ho může na základě takového záznamu vyhodnotit jako důvěryhodného klienta a může získat úvěr za výhodnějších podmínek. Negativní záznam v registru naopak vypovídá o špatné platební morálce, nesplácení úvěrů či půjček včas, zpoždění se splátkami, nezaplacené faktury atd. Tato skutečnost z vás před bankou či jinou institucí udělá klienta s nízkou bonitou a banka může úvěr či půjčku zamítnout či nasadit vyšší úrok.

Pojďme se nyní podívat na jednotlivé registry:

1. BRKI – Bankovní registr klientských informací (BRKI) vede databázi údajů o smluvních (úvěrových) vztazích mezi bankami a jejich klienty. V BRKI jsou zobrazeny údaje klientů, které vypovídají o jejich bonitě a důvěryhodnosti, tzn. informace o celkové úvěrové angažovanosti klienta, o čerpání jednotlivých úvěrových produktů a o platební morálce klienta. BRKI obsahuje pozitivní i negativní informace, čímž bankám poskytuje informace o kompletní úvěrové historii jejich klientů a klientům naopak umožňuje budovat si svou úvěrovou historii. Díky pozitivním informacím v registru navíc mohou banky mnohem lépe vyhodnotit případnou hrozbu předlužení klienta, který žádá o nový úvěr. Registr zahájil svou činnost v roce 2002. Bankovní registr klientských informací je provozován společností CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. Více informací najdete na www.cbcb.cz. Po splacení závazků zůstává záznam v registru další 4 roky, v případě neúspěšné žádosti o úvěr 1 rok. Výmaz z registru není prakticky možný. O výpis můžete požádat třemi způsoby online na webových stránkách (za 100Kč), v klientském centru (za 200 Kč) či poštou (poplatek 200Kč + poštovné).
2. NRKI – Nebankovní registr klientských informací (NRKI) – funguje na podobném principu jako BRKI, ale  slouží zejména institucím poskytujícím nebankovní úvěry. Spravují ho nebankovními finančními společnostmi zejména společnosti v oblasti leasingu a splátkového prodeje. Jsou zde vedeny záznamy o nebankovních úvěrech fyzických i právnických osob, leasingu apod. V registru jsou uveřejněni všichni žadatelé o nebankovní úvěr i ti, kdo nebankovní půjčku mají, pokud však není úvěr poskytnut, záznam je po půl roce vymazán. Ostatní zápisy jsou uveřejněny ještě 4 roky po splacení dluhu. Ani v tomto registru nelze zažádat o předčasné vymazání, ale pokud zjistíte chybu nebo nepřesný údaj, můžete se obrátit s žádostí o opravu na Klientské centrum. Každý požadavek je posuzován individuálně. Výpis z NRKI registru lze získat stejným způsobem a za stejné ceny jako výpis z BRKI či dokonce můžete požádat o výpis z obou registrů naráz a to online (za 180 Kč), na klientském centru (za 300 Kč) či poštou (300 Kč + poštovné).
3. SOLUS – Zájmové sdružení právnických osob – je sdružení nejrůznějších institucí od bankovních a nebankovních společností, dodavatelů energií až po poskytovatele mobilních služeb a pojišťovny. Solus vede tzv. negativní a pozitivní rejstřík. Do pozitivního rejstříku SOLUS se dostanete podobně jako u předchozích dvou registrů – například žádostí o úvěr. Do negativního pak díky opožděné splátce (o více jak 30 dní), pozdě zaplacené pohledávce (stačí dvakrát po sobě neuhradit splátku úvěru či třikrát po sobě opomenout uhrazení jiné pohledávky nad 500 Kč) nebo pokutě. Solus vede záznamy i o insolvencích. Výmaz ze SOLUS není možný, záznamy jsou uchovány po dobu 3 let. Výpis může získat na požádání každá fyzická a právnická osoba. Je ovšem nutné uhradit správní poplatek. Pokud se dostanete do negativního záznamů registru Solus neprávem, máte nárok na vymazání z něj v případě, že údaje jsou skutečně nepravdivé. Co se týče pozitivního registru, tam pokud nechcete být nemusíte a můžete požádat o výmaz. Jinak platí, že i v něm zůstávají smlouvy ještě 3 roky po jejich ukončení v případě úvěru a 1 rok u operátorů a dodavatelů energií. V Solusu lze najít i zamítnuté nebo odvolané žádosti o úvěr, nejdéle však po dobu 3 měsíců. 

Jak se vyhnout negativním záznamům v registru dlužníků?

Jestliže si berete jakoukoli půjčku, důležité je spočítat si, zda opravdu budete mít na její splácení. V případě, že měsíčně z rodinného příjmu neušetříte ani korun, do žádných velkých úvěrů se nepouštějte. Jenže každý by měl mít něco našetřeno na hroší časy. Odborníci doporučují odkládat si na běžný nebo spořicí účet alespoň pár stovek měsíčně. Ideální je mít na svém běžném účtu k dispozici zhruba pět měsíčních platů kvůli neočekávané životní situaci.