Šetříte si s pomocí státu na důchod? V roce 2024 dochází k významným změnám v penzijním spoření. Přichází zvýšení státního příspěvku či vyššími daňové úlevy, zároveň nastává zpřísnění pravidel pro důchodce. Jaké změny v penzijním spoření se chystají?
Následující řádky nabízejí výčet těch nejdůležitějších změn, které s příchodem roku 2024 přichází v platnost. Novinky a úpravy se týkají možností spoření, které se v nadcházejícím roce rozrostou.
Penzijní spoření: Hlavní změny 2024
Rok 2024 přináší řadu změn v penzijním spoření. Hlavní důvody pro nová opatřen mají motivovat občany k vyšším vkladům, které povedou k lepší úrovni soukromého zabezpečení na penzi. Pozici nejdůležitějšího instrumentu si z hlediska státní podpory upevní tkz. DPS (doplňkové penzijní spoření).
Jaké hlavní změny v penzijním spoření nastávají?
- Zvýšení minimální úložky pro nárok na státní příspěvek na 500 Kč měsíčně
- Nárůst nejvyššího státního příspěvku na 340 Kč měsíčně
- Prodloužení minimální doby spoření na 10 let
- Vyšší daňové úlevy – od základu daně půjde odečíst až 48 tisíc Kč
- Ukončení státního příspěvku pro osoby pobírající starobní důchod
Jak funguje penzijní spoření?
Státní příspěvek: Změna výše
Vláda se snaží motivovat občany, aby si na důchod odkládali více peněz. Jednou z cest je zatraktivnění penzijního spoření, například zvýšením státního příspěvku. Dosud občané od státu získali maximálně 230 Kč za měsíc. Od 1. července 2024 se maximální státní příspěvek zvýší na 340 Kč. Dosáhnou na něj lidé, kteří si na penzijní spoření odloží měsíčně alespoň 1 700 Kč.
Aktuálně na státní příspěvek dosáhnete již při vkládání 300 Kč měsíčně. Od července se minimální úložka, na níž se státní příspěvek vztahuje, zvýší na 500 Kč. Při odkládání této částky vám stát přispěje 100 Kč. V tabulce jsme porovnali výši příspěvků u několika základních scénářů.
| Vlastní měsíční příspěvek | Aktuální státní příspěvek | Státní příspěvek od 1. 7. 2024 |
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 1000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1500 Kč | 230 Kč | 300 Kč |
| 1700 Kč | 230 Kč | 340 Kč |
| 2000 Kč | 230 Kč | 340 Kč |
Státní příspěvek a povinná doba spoření
Změny ovlivňují také možnosti, kdy vybrat naspořené peníze. Dosud se u doplňkového penzijního spoření uplatňovalo tzv. pravidlo 60/60. Pro výběr peněz jste museli:
- dosáhnout 60 let,
- spořit alespoň 60 měsíců (5 let).
Pravidlo 60 let věku zůstává, nicméně minimální doba spoření se prodlužuje na 120 měsíců, tedy 10 let. Pokud vyberete peníze dříve, o státní příspěvek přijdete. Nové podmínky platí pro všechny smlouvy uzavřené po 1. lednu 2024. U dříve podepsaných smluv se pravidla nemění.
Státní příspěvek a odchod do důchodu
Jednou z nejkritizovanějších změn je zpřísnění předpisů pro důchodce. Od 1. července 2024 nebudou státní příspěvek dostávat lidé, kterým stát vyplácí starobní důchod. Nárok na příspěvek zanikne ve chvíli, kdy občané začnou pobírat penzi. Hlavním předmětem kritiky je zpětná platnost normy – o bonus totiž přijdou i ti, kteří k polovině roku 2024 nezavrší minimální dobu spoření a ukládání peněz ukončí.
Někteří důchodci tak nejspíš přijdou o státní příspěvky, aniž by dostali možnost ze systému bez potrestání vystoupit. Podmínku završení nejméně 60 měsíců spoření nebude k 1. červenci 2024 splňovat zhruba 250 tisíc penzistů.
Do ještě horší situace se mohou dostat lidé, kteří do doplňkového penzijního spoření přestanou ukládat peníze po méně než dvou letech. V takovém případě by nezískali ani odbytné, tedy částku vyplácenou při vypovězení smlouvy. Podobný scénář hrozí až 80 tisícům občanů. Kritici proto volají po zavedení ochranné lhůty, která by lidem s uzavřenou smlouvou umožnila dospořit za původních podmínek.
Kdy vybrat peníze z penzijního spoření
Penzijko a smlouvy
Další změnou, kterou rok 2024 přinese, je možný souběh smluv penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.
- Penzijní připojištění (PP) si občané mohli sjednat do roku 2013. Peníze jsou v tomto typu penzijka investovány velmi konzervativně a v praxi neporáží inflaci. Řada lidí v transformovaných fondech však zůstává, protože zde platí garance nezáporného zhodnocení. V nejhorším případě na konci spoření získáte částku, kterou jste do penzijního připojištění vložili.
- Doplňkové penzijní spoření (DPS) je produkt, který penzijní připojištění nahradil. Přinesl výběr z několika investičních strategií, přičemž ty rizikovější slibují vyšší výnosy. Došlo také ke zrušení garance nezáporného zhodnocení.
Od ledna 2024 bude umožněna paralelní účast v PP i DPS. Lidé tak mohou PP přerušit a spolehnout se na garanci nezáporného zhodnocení u uložených peněz. Zároveň si smí založit DPS, kde lze získat vyšší zhodnocení nových úspor.
Daně a daňové odpočty
Zvýšení maximální úložky pro nárok na státní příspěvek ovlivní daňové odpočty. Dosud si mohli občané od základu daně za penzijní spoření odečíst nejvýše 24 tisíc Kč ročně. Stejná částka byla vyhrazena pro životní pojištění. Tyto limity se v roce 2024 spojí do jednoho společného limitu ve výši 48 tisíc Kč.
Do limitu pro daňové odpočty se kromě penzijního spoření a životního pojištění počítají i pojištění dlouhodobé píče a dlouhodobý investiční produkt. Výše maximální daňové úlevy činí při sazbě daně 15 % 7 200 Kč. Dosáhnou na ni osoby, jež na penzijní spoření každý měsíc odešlou 5 700 Kč. Aktuálně je maximální výše daňové úlevy 3 600 Kč při měsíčním vkladu 3 000 Kč.
| Vlastní měsíční příspěvek | Aktuální výše daňové úlevy | Výše daňové úlevy od roku 2024 |
| 1 000 Kč | – | – |
| 1 500 Kč | 900 Kč | – |
| 2 000 Kč | 1 800 Kč | 540 Kč |
| 3 000 Kč | 3 600 Kč | 2 340 Kč |
| 4 000 Kč | 3 600 Kč | 4 140 Kč |
| 5 000 Kč | 3 600 Kč | 5 940 Kč |
| 5 700 Kč | 3 600 Kč | 7 200 Kč |
| 6 000 Kč | 3 600 Kč | 7 200 Kč |
Další změny v penzijním spoření
Zákon nově umožní penzijním společnostem vytvořit tzv. alternativní fond. Jeho prostřednictvím mohou lidé investovat do oblastí, které v rámci penzijního spoření dosud nebyly dovolené. Jedná se například o:
- nemovitosti,
- kryptoměny,
- private equity,
- komoditní deriváty,
- práva duševního vlastnictví,
- dopravní infrastrukturu.
V alternativním fondu se díky volbě odlišných aktiv dají potenciálně očekávat vyšší výnosy, pochopitelně za cenu zvýšeného rizika. S nabytím účinnosti novely dále zaniká možnost čerpat penzi z části prostředků při současném zachování aktivní smlouvy. Měsíční výplaty se od ledna 2024 pojí pouze s čerpáním všech naspořených prostředků.
Další změny se týkají dětských smluv. Mladí klienti si u penzijní společnosti dále mohou zažádat o částečné odbytné, tedy vyplacení části naspořených peněz. Od nového roku na to získají více času – 24 měsíců od dovršení 18 let.
Novinka: DIP – dlouhodobý investiční produkt
K legislativním novinkám patří rovněž zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Tento nástroj vytváří alternativu doplňkového penzijního spoření a rozšíření investičních možností.
Jak funguje DIP?
- Stejně jako u ostatních nástrojů 3. pilíře důchodového systému je účast v DIP dobrovolná.
- Oproti DPS se na DIP nevztahuje státní příspěvek, občané ale mohou uplatnit daňové odpočty ve výši až 48 tisíc Kč ročně (společný limit s DPS a životním pojištěním).
- DIP umožní investovat do široké škály produktů včetně akcií, dluhopisů a podílových fondů.
- Dlouhodobý investiční produkt mohou nabízet pouze státem schválené finanční instituce. Jejich seznam bude uveden na webu ČNB. Půjde především o banky, investiční společnosti či obchodníky s cennými papíry.
Stavební spoření a změny 2024
Nejen penzijní spoření dozná v roce 2024 zásadních změn. Novou podobu získá i stavební spoření a oblíbené „stavebko“ pro účely spoření ztratí zcela smysl. Státní příspěvky zde na rozdíl od penzijního spoření klesnou. a to konkrétně na 5 % z ročně uspořené částky, maximálně však z 20 tisíc Kč.
V praxi vám stát na stavební spoření přispěje pouze tisícovkou ročně. Až dosud byla podpora dvojnásobná. Při měsíčním vkladu 1 700 Kč odpovídá státní příspěvek zhruba 85 Kč. U doplňkového penzijního spoření za stejnou úložku získáte 340 Kč.
Státní podpora u stavebního spoření bude navíc nově zdaněna – zákonodárci ji zařadili mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Reálně ale většina spořitelů daň nezaplatí, součet ostatních příjmů by musel překročit 50 tisíc Kč. Do kategorie ostatních příjmů spadá například ocenění v oblasti kultury nebo kurzové zisky při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně.
Zdroj: E15